Stanisław Ignacy Witkiewicz
BLÁZNIVÁ LOKOMOTIVA

Divoká jízda lokomotivou, kde nic a nikdo není tím, čím se zdá. V černé komedii laděné do stylu béčkových krimifilmů je příběh plný bizarních dějových zvratů.

Dva nejvýznamnější zločinci své doby, soupeřící o přízeň krásné ženy, unesou lokomotivu, aniž by měli zcela jasný plán. Chtějí především přivést k absurdní dokonalosti své zločinné ambice v situaci, kdy: „všechny sféry zločinu jsou již vytěžené“. Lokomotiva se řítí krajem, její bláznivé tempo zvyšuje napětí, vyvolává chaos, stupňující se rychlost rozjetých mechanismů hrozí vykolejením. Vše směřuje k divokému rozehrání posledních „pár minut před katastrofou“.

Hra z roku 1923 skutečně odkazuje na paberbackové detektivky, jejichž postupy přitom paroduje a zároveň je zajímavou metaforou lidského údělu v přetechnizované společnosti. Fantasknost četných slovních i situačních gagů se prolíná s až mrazivě ironickou trefností.

PREMIÉRA: 1. listopadu 2018

REŽIE: Jiří A. Sládeček

HRAJÍ: Kamil Kessler, Jan Lukeš, Martina Kobrlová, Veronika Chruščová, Barbora Michaliková, Tomáš Rychlý, Irena Hýsková, Janek Vaculík

Představení je podpořeno grantem hl. m. Prahy a MČ Prahy 5


Tvůrce polské moderní dramatiky Stanisław Ignacy Witkiewicz (1885–1939) byl jednou z nejvýraznějších postav evropské meziválečné avantgardy. Jeho díla jsou mnohdy natolik specifická, že je nemožné je přiřadit ke konkrétnímu uměleckému směru. Základní formou jeho dramat je groteska. V jednotlivých hrách se až surrealisticky setkávají různé motivy a témata, navíc ještě parodovaná a karikovaná. „Divák by měl mít vycházeje z divadla pocit, že se probudil z jakéhosi divného snu, ve kterém dokonce i nejobyčejnější věci měly zvláštní nejhlubší půvab.“ Zastával názor, že v divadle mají účinkovat neherci a děti, pravděpodobně proto, že u profesionálních herců očekával jakousi manýru či nacvičenou faleš.