Literární večer věnovaný české básnířce Ince Machulkové, která neodmyslitelně patří, vedle Václava Hraběte, k hlavním představitelům české beatnické poezie. Její poezie je inspirována jazzem a americkou beat generation. Básně psané v době emigrace čte Irena Hýsková.
„Musím přiznat,
že je mi cosi známo o přeletech vrabců
přes vaše výsostná území.“
Večer věnovaný básním Inky Machulkové, nejen jako představitelce české variace na beatnické téma. Básně v jazzovém a bluesovém rytmu vyprávějí příběh ženy, která se „jen“ odmítala bát života. Svět básní Inky Machulkové se rodí z neustálého střetávání představ a vzpomínek s realitou či lépe řečeno z přijímání i odmítání takovéto reality. Tak jako všechny naše nevyřčené světy. Mimořádnou vnímavostí básnířky k nám však všechna přesvědčení i pochyby přicházejí ve formě poezie (!). At’ již jako reflexe procházek noční Prahou v básních napsaných po vynuceném odchodu, sbohemdávání svým blízkým, zachyceným dějem okolí či bezprostředností setkávání se s věcmi vysokými i s těmi druhými.
PREMIÉRA 12. 1. 2017
REŽIE: Irena Hýsková
ČTE: Irena Hýsková
SVĚTLA A ZVUK: Petr Škopek, Pavel Urík